HC Auto Kunratice - Gaston Seals 1:4

21. kolo pllh
Očekávali jsme náročné utkání s fyzickou hrou do těla a toto očekávání se potvrdilo. Zvládli jsme to, je dobře, že Gastoni dokáží zahrát i tvrdě, když je to potřeba. 

 

 

V každé sezóně se utkáte s týmem, který je papírově slabší, ale vy mu nedokážete vnutit svůj styl hry. Musíte se tedy přizpůsobit a pokusit se ho přehrát v disciplínách, které má tento tým dobře zmáknuté. Takovým týmem je pro Gaston Seals beze sporu HC Auto Kunratice. Věděli jsme, co nás čeká, a stejně nás to zaskočilo. Soupeř dobře bruslil sice téměř pořád bez puku, ale tvrdě napadal naši kombinaci. Ta poté nebyla dostatečně rychlá ani přesná a z hokeje se stala přetlačovaná. Hráči si zřídka kdy pěkně nahráli. Puk poskakoval, přeskakoval, tancoval a my nebyli schopni ho zkrotit. Navíc tíha zodpovědnosti a spousta tvrdých střetů u mantinelu i ve středu hřiště nám sebrala vítr z plachet.

                 V šatně před zápasem panovala dobrá nálada, vtipama se to jenom hemžilo. Pak si vzal slovo kapitána Konrád a vrátil nás zpátky do reality. Mates k tomu něco přidal ze svých zkušeností. Kuba tentokrát poměrně nečekaně nic nepřihodil. A šlo se na něěě!!! Nehrál se pěkný hokej, z čehož těžil hlavně soupeř. Naštěstí jsou v našem středu hráči, kteří dokáží také hrát jako Ovečkin. Hra byla tvrdá a šance se střídali na obou stranách. Mates při samostatném nájezdu trefil pouze břevno a puk v brankovišti poté ukryl brankář do lapačky. Berry tasil jeden skvělý zákrok za druhým. Kubova lajna s Lukášem za zády měla na hokejkách jako vždy spoustu krásných příležitostí. Jenže pukem břicho neprostřelíš. Chyběla buď přesná finální přihrávka, nebo větší přesnost při zakončení. Když se do Kunratic opřela i Blue-line (pro naše nové fanoušky: Marek B., Zdeněk, Radek) a svým typickým závarem dotlačila puk i s Praskinem, brankářem a vším, co jim stálo v cestě jen na brankovou čáru, vypadalo to s námi bledě.

                 Zdobí nás dobrá obrana, která dokáže pomoct, když se v útoku nedaří. Berry opět podržel. A pak po vyhrané buly, rychlém přesunu útočníků před soupeřovo brankoviště rozvlnil síť od modré Lukáš. Styl hry se však moc nezměnil. Snad jsme byli ještě víc nervózní, abychom o vedení nepřišli. Těsně před koncem druhé třetiny se na ledě setkala část Blue-line a první formace, uzavřela Kunratice ve třetině. Přesunula hru za branku, odkud přišla přesná nahrávka mezi kruhy na hůl Konráda- 2:0.

                 Soupeř ještě do poloviny třetí třetiny nepolevoval ze své tvrdosti. Výsledek byl stále nejistý, ale pak zaúřadoval od modré Pišta krásnou ranou do horního růžku. A Kuba upravil na 4:0. Zjednal si pořádek na soupeřově brankovišti a pak silou vůle dotlačil puk za brankovou čáru, že i Chuck Norris by mohl závidět.

                 Rozhodčí vylučoval na obou stranách. Kunratičtí byli na trestné lavici častěji. Možná i proto, že když dostal také ránu, tak si stěžovali, případně opláceli. Což je vzhledem k jejich stylu hry nepochopitelné. Ve chvíli, kdy jsme však hráli oslabení mi, odpoutal se jeden ze soupeřových útočníků a v těsném souboji s Pištou poslal puk po zemi na naší branku. Berry sbíral puk lapačkou, po předešlých zákrocích asi děravou… 4:1.

                 Opět zvítězil týmový duch a radost z hokeje nad nepřesností a záludností soupeřů. Díky všem za výkon! Doufám, že si nikdo neodnesl žádné šrámy, které by mu nedovolili nastoupit v úterý k poslednímu veledůležitému utkání sezóny! 

  
Sestava:

Konrád, Pišta, Radek K, Sumec, Lukáš, Myšák, Marek M, Mates, Slávek, Marek B, Zdeněk, Radek H, Richi, Kuba, Vilém

Góly:

1:0 Lukáš (Kuba)
2:0 Konrád (Mates)
3:0 Pišta
4:0 Kuba (Lukáš)